Hlavní
Aktuality
Kde nás najdete
Historie
Kroje
Tance
Písně
Stanovy
Dožínky
Masopust
Video
Plány práce
Kontakty
Povodně 2002
Vlajka souboru
|
 |
|
 |
 |
|
Česká republika, jižní Čechy, okres České Budějovice, obec Doudleby. www.doudleban.cz |
|
Dožínkový věnec
|
Dožínky v Doudlebech a na Doudlebsku
Oslava žní v minulosti
Nenávratně pryč jsou doby, kdy žně na venkově prožívala celá obec pospolu. Žně nebyly chápány jen jako těžká lopota, ale jako osobitá oslava dařícího se díla. Celou vesnicí prostupoval o žních činorodý ruch, který svým obsahem naplňoval život rolníků. Na období během srpna připadaly v některých farnostech na Doudlebsku obžínkové poutě (Trhové Sviny 15/8, Střížov 24/8, Římov 14/9). Tyto dny znamenaly kromě slavnostní mše v místním kostele především krátký čas oddechu uprostřed žní. Hospodyně při té příležitosti posílaly koláče všem, kteří o žních pomáhali.
Vlastní tečkou za žněmi byly dožínky, na Doudlebsku zvané nejčastěji dovozná. Ta připadala jednoduše na poslední všední den, kdy práce na poli skončila. Chasa na větších statcích upletla věnec nebo aspoň kytku z obilí a polního kvítí a po přivezení posledního snopu z pole jej předala hospodáři. Následovalo pohoštění koláči, které napekla hospodyně, poslalo se pro pivo.
|
Vždy se našel někdo, kdo uměl hrát na harmoniku, a chasa se roztancovala po dvoře. Slavnější byly dožínky na zámku v Římově či schwarzenberském statku v Plavnici. Na dožínky se lidé původně pochopitelně nepřevlékali do svátečních krojů, které by se prací na poli poškodily. Slavilo se v pracovním odění, hned po příjezdu z pole.
Současné dožínky jako folkórní slavnost
Po založení Doudlebské krojové družiny se začaly nově slavit dožínky celou obcí organizovaně jako folklorní slavnost. Zvlášť slavné byly ty po skončení druhé světové války v roce 1945 a 1946. Z dožínkových písniček, z nichž některé znali staří pamětníci z Doudleb a jen několik jich bylo přejato odjinud, bylo sestaveno pásmo, s nímž vystupuje Doudleban s malými obměnami dodnes. Všechny tyto žňové písně vznikly jako popěvky, kterými se ženci a žnečky na poli dorozumívali. Škádlili se a volali na sebe, aby si zpříjemnili těžkou práci na poli.
Postupně se pořádání dožínek v Doudlebech omezilo na jednou za několik let, například při miléniu obce v roce 1981. Od počátku sedmdesátých let nechybělo vystoupení Doudlebanu s dožínkovým pásmem na výstavě Země živitelka.
Návrat k obnově dožínkových oslav v Doudlebech nastal v roce 1997. Hlavní atrakcí festivalu Doudlebské dožínky se tehdy stal bohatý průvod koňských spřežení z okolí ve svátečních postrojích. Kromě pozvaných folklorních souborů byli tehdy sezváni i bývalí členové Doudlebanu, aby společně zatancovali a zazpívali. Někteří pak přijali nabídku, aby se do souboru vrátili natrvalo. Novodobá tradice pořádání dožínek se zatím udržela více než 20 let a byla narušena pouze povodněmi v roce 2002.
Scénář akce je následující: Ze Straňan vyjedou vyzdobené vozy, které táhnou koně ve svátečních postrojích. Za nimi jdou, hrají a zpívají členové Doudlebanu, Kovářovanu a dalších pozvaných souborů v krojích. V Doudlebech se průvod otočí a zamíří na Čapák, kde je postaven taneční parket a lavičky. Zde pak pod širým nebem vystupují po celé sobotní odpoledne jednotlivé soubory. Jako první vystupuje ovšem vždy Doudleban s tradičním pásmem dožínek a předáváním dožínkového věnce hospodáři a hospodyni. Pokud je špatné počasí, odbývá se folklórní festival v kulturním domě. Termín pořádání dožínek se ustálil na sobotu před doudlebským posvícením a zároveň poutí, která připadá na svátek Narození Panny Marie 8. září. (Pouť v kostele se na tento svátek slaví od roku 1716.)
I když je někdejší zemědělský význam slavnosti odsunut do pozadí, je tato akce zajímavou podívanou na krojované tanečníky a koňské povozy, ale příležitostí k tomu, aby se lidé mohli setkat a pobavit se.
Jan Šimánek
|
|
