Matka je oblečena do oděvu pošitého barevnými proužky látky, které znázorňují rozkvetlou loku. V ruce drží cep, se kterým ukazuje směr putování koledy a směr zatáčení koleček. Na zádech má zvoneček, aby se koledníci v mlze neztratili. Na hlavě má vysoký, špičatý klobouk s rouškou přes obličej.

Moučnej

Koledníci chodí ve svátečních šatech, na nohou mají vysoké holínky. První dva koledníci (hejtman a rychtář) mají přes levé rameno uvázanou červenobílou šerpu, ostatní koledníci ji mají uvázanou kolem pasu. Hejtman s rychtářem nosí šerpu odlišně, protože jsou považováni za šlechtu. Hejman nese halapartnu, na kterou napichuje uzené maso a špek, které si vykoleduje v obci. Halapartnu si smí hejtman stavět pouze na svou nohu, protože koledníci nemají nikde domovské právo. Rychtář nosí v ruce právo, které má dutou rukojeť, ve které je zasunuto povolení od starosty obce. Povolení představuje několik zkrácených klasů slámy, zavázaných červenou mašlí. Právo je kulaté, ve velikosti dlaně, černé barvy. Na jedné straně je na něm nakreslen květ s pěti lístky, znázorňující 5 světadílů, na straně druhé květ se čtyřmi květy, znázorňující 4 světové strany První konšel nosí přes rameno pušku, se kterou bratrům koledníkům jednak výstřelem sděluje, že doslali od starosty povolení ke koledě, jednak jí obstarává bratrům koledníků potravu při putování krajem. První tancmajstr má na levém předloktí myrtový věneček, který znázorňuje trnovou korunu Ježíše Krista. V ruce nese hůlčičku. Moučnej je oblečený do bílého obleku, na hlavě má bílý klobouk s třásněmi. Na zádech má přišitou panenku, symbolizující Pannu Marii a hodiny ukazující 3,00 hod., čas, kdy byl ukřižován Ježíš Kristus. V ruce nese tašku na koledu a dřevěnou sekeru, se kterou vysekává díry do ledu při lovu ryb a v druhé ruce dřevěnou lopatu na sázení chleba a v našem případě na ní dostává vykoledované peníze.

Klobouk

Klobouk. Hlavním symbolem koledy jsou vysoké klobouky, ozdobené krepovými růžičkami, kterých je 365, jako dnů v roce. Růžičky znázorňují květy našich luk.Klobouky jsou zakončeny pěti výstupky, na každém je přichycena rudá krepová růžička, znázorňující 5 ran Ježíše Krista. Výčnělky jsou obaleny zeleným jalovcem – symbol trnové koruny. Pod obrubou klobouku je přichycena stužka s červenými a bílými třásněmi symbolizujícími pot a krev Ježíše Krista. Židi. Mládeneckou koledu doprovází několik židů, kteří jsou oblečeni do záplatovaných starých obleků, v ruce nosí pytel sena nebo slámy. Židi upozorňují na příchod koledy, provádějí různé neplechy, jako plácají přihlížející pytlem po zádech, “kradou” hospodyním pečeni, koblihy a jiné dobroty, přichystané pro návštěvy, odnášejí různá domácí náčiní, vysazují vrata, apod. Dechová kapela. Koledu také doprovází dechová kapela, která celý den hraje ke kolečku píseň Červená růžičko, a pokud si hospodář přeje, tak i píseň na přání. Po obdržení povolení udělají koledníci před hostincem kolečko na šťastný návrat a kolečko panu hostinskému a pak již následuje putování po vsi. U každého domu udělají koledníci kolečko panu hospodáři s paní hospodyní tohoto počestného stavení a všem rodinným příslušníkům a návštěvám a pozvou je na večer do našich přástek (taneční zábava). Před mší svatou se koledníci zastaví u kostela, kde se pomodlí Otčenáš, udělají kolečko panu faráři a tiché kolečko (bez hudby) zesnulým bratrům koledníkům.

Židi

Kolečko. Kolečko se provádí tak, že koledníci vbíhají do dvora hospodáře v řadě za matkou. Matka si stoupne obličejem k hospodáři, tím směrem položí i cep. Koledníci se staví s otočkou do kruhu kolem matky. Ve chvíli, kdy všichni koledníci stojí v kruhu, dá rychtář hudbě znamení, ta přestane hrát a rychtář řekne, komu kolečko dělají, moučný k vyzvanému dojde a dostane od něj koledu (peníze, koblihy, atd.), předá koledu rychtáři a zvolá hojaja. Rychtář dá hudbě znamení a ta pokračuje v písni, koledníci se z kruhu vytáčejí a staví se do řady za matku. V některých případech se dělají kolečka speciální: Tiché se provádí v domě, kde během uplynulého roku někdo zemřel. Tuplované – toto kolečko dělají koledníci na šťastný návrat a sami sobě. Složené kolečko je složeno z koledníků Růžičkové koledy a Slaměné koledy. Toto se provádí při setkání koled.

Masky. Koledu celý den doprovází řada masek symbolizujících jak časy dávné (dělostřelci s jedno až dvouhlavňovým kanonem, medvědář s medvědem, fotografové, potulné cikánky, jeptišky, koně), tak dobu současnou (kadeřnice, pekaři, ale i karikatury politiků a mnoho dalších).

Setkání se slaměnou koledou. Koledu může kdykoli kdokoli zkontrolovat. V Doudlebech tak činí slaměná koleda, kterou tvoří ženatí páni oblečení do hasičských stejnokrojů ozdobených slámou. Slaměná koleda se ptá koledy mládenecké na všechny symboly, které koleda nosí. Pokud některý koledních neodpoví správně, je potrestán. Setkání obou koled je doprovázeno velkým veselím.

Věneček. Večer se koná v sále kulturního domu věneček – taneční zábava, na které udělá koleda několik koleček pro sebe, pro kapelu, pro všechny, na které během dne zapomněli, nebo koho “urazili”. Poté tancmajtr vyzve k tanci paní hostinskou, která jako první zaplatí do “věnečku”. Věneček sundá večer tancmajtr z ruky, položí ho na talíř, který hlídá matka s rychtářem. Koledníci vyzvou k tanci postupně všechny paní a dívky ze sálu, a ty za tanec zaplatí do talíře pod věneček. Ženy se snaží věneček koledníkům vzít. Pokud se to některé podaří, přestává hudba hrát, věneček končí a taneční zábava může pokračovat až poté, kdy je věneček koledníky vykoupen zpět – většinou lahví alkoholu.