Vše začalo již v roce 1927, kdy do našeho kraje přišel F. M. Čapek, obětavý sběratel lidových písní a tanců, aby vzkřísil zapomenutou krásu lidové tvořivosti doudlebského regionu. S pomocí pamětníků zapisoval písně, tance a zvyky. Uspořádal v Doudlebech staročeskou pouť, staročeské dožínky a masopust. Po dlouhých letech tak vesnice znovu zazářila pestrými šátky a zástěrami krásných doudlebských krojů, také zazněly písně našich pradědů. Bohužel po smrti F. M. Čapka se nenašel nikdo, kdo by v této činnosti pokračoval. Až v roce 1943 se Doudlebáci dali znovu dohromady – a právě tento rok pokládáme za dobu vzniku souboru, protože od této doby nepřetržitě pracuje.

Soubor se zabývá tak zvaným klenotnicovým folklórem, jinými slovy – zpívá, tancuje a oživuje zvyky dávných předků, samozřejmě výhradně z Doudlebska. Dvaatřicetičlenný soubor, jehož tanečníkům a zpěvákům není v průměru více než 25 let, má z čeho vycházet. Jednak z nepřeberné studnice lidového doudlebského umění a potom také ze zkušeností předchůdců. Cílem souboru je ukázat, jak se dřív lidé bavili, jaké písně si zpívali, jak si dokázali po těžké práci zatancovat a zavýsknout. I když mnohé z toho je dnes překonáno, nestavějí se májky pod okny, chlapci nemusí na sedm let na vojnu a mladí lidé se berou proto, že se mají rádi, ne proto že se dávají dohromady grunty, patří to ke kulturním tradicím národa. A z nich vychází náš dnešní život.